Sirky dětem nepatří, stejně tak jako třeba nůž, léky, či chemikálie. Všichni víme proč. Děti možná rozumí jaké výhody a přínosy tyto prostředky mají, ale již nedokáží plně odhadnout rizika spojená s použitím těchto prostředků. Možná i proto výrobci pracích prášků zařazují do svých reklamních spotů varování. Podobně jako vlády nařizují umístění povinného varování o důsledcích na zdraví na obalech cigaret. Varovaní, rady a upozornění jsou všude kolem nás. Kde však jsou varování, která by upozornila začínající projektové manažery na následky chybného anebo nesprávného použití metodologie pro řízení projektů? Během své praxe jsem se setkal s několika odstrašujícími příklady špatného použití metodologie, které by se možná mohly umísťovat jako varování na obaly příruček pro projektové manažery. Nejen o tyto příklady se s Vámi rád podělím, stejně jako se pokusím zodpovědět na podobné otázky: Jakým způsobem vlastně vychovávat projektové manažery? Jak pomoci začínajícím projektovým manažerům v jejich růstu? Jak vhodně kontrolovat jejich první samostatné kroky při řízení projektů?
Řídit projekty agilně nebo klasicky?
Právě dnes na trhu velmi silně rezonují dva protichůdné názory, opřené o zkušenosti mnoha firem a jedinců. 1) Projektové řízení je již za zenitem, je staromódní a nepraktické. Dnešní doba si žádá nové progresivní přístupy. Naučte se řídit projekty agilně! 2) Klasické projektové řízení fungovalo špatně a neefektivně, proto jsme přešli na Agilní. Nikdy víc! Po roce jsme se rychle […]